Jdi na obsah Jdi na menu

Krušnohorský dogtrekking - 16. ročník-Opárno - 25.-28.5.2019

29. 4. 2019

  Krušnohorský dogtrekking má pro nás zvláštní význam a kouzlo.

Bylo to naše úplně první seznámení s touto super aktivitou.

Ročník číslo 16 se vrátil zpět do Opárna, tedy přesně na místo

našeho prvního startu.

Byť tenkrát na MIDu.

Ale zážitek to byl opravdu silný a pocity z něj jen ty nejlepší.

No a spousta krásných vzpomínek.

Od té doby jsme se úspěšně zůčastnili každého jeho dalšího ročníku.

Vyjímka byl ročník 15. kdy jsem byl příliš daleko mimo naši zemi.

Ovšem návštěva Japonska, které bylo vždy

mým velkým snem, byla přeci jen prioritní. :-)

 

25.5.2019

Tak jsme tedy opět v Opárně. Jaké to bude tentokrát?

Po víc jak roce se opět vydáváme na dogtrekkingový LONG,

tak že předstartovní pocity jsou velice různorodé.

Strašně se na to oba těšíme, zároveň mám ale i pochybnosti jak to zvládneme,

protože ten roční výpadek asi bude opravdu znát.

Doprovod nám tentokrát budou dělat, jak jinak než naši osvědčení parťáci.

Terezka a její Oskar a Freya.

 

26.5.2019

Za slunečného počasí a v dobré náladě vyrážíme směr přívoz přes Labe.

1-1-t-t-uvod.jpg

Opárenským údolím kolem potoka a ž k Žernoseckému přívozu.

1-2-doprovod.jpg

Od něj po cyklostezce do Lovosic na přívoz Píšťany.

Touto cestou jsme šli při našem přechodu Českého středohoří.

Je to sice po rovince a kolem řeky, ale osobně tyhle dlouhé a rovné -přímé

cesty moc rád nemám. Navíc na sluníčku a že připaluje.

U přívozu jsme potkali naše kamarády a společně se při čekání

na loď osvěžili na terase Café zámeček. 

2-cafe-zamecek.jpg
Přeplavili jsme se na Píšťanský břeh a valíme se k Maríně Píšťany.

Zde „kotvili naši další přátelé , které jsme již dlouho neviděli.

1-imgp3774--55-.jpg

A tak usedáme do stínu a zábava začíná.

Prima pokec, dobré pivečko a polívčička…..

Co víc si může tulák českým středohořím přát?

 

Setkání bylo super byť na úkor dosažených kilometrů.

Ale vůůůůůbec nelitujeme ba naopak.

A přátelé ještě jednou díky, díky, díky, díky.

Pokračujeme v

cestě kolem jezera na Žernoseky a ke Třem křížům – Kalvárii.

 

Osvěžení v hospůdce v Žernosekách pod kaštany

nám před výstupem na Tři kříže přišlo vhod.

Na vyhlídce u Tří křížů jsem s Tomíkem již několikrát byl,

ale vždy ten pohled na řeku a okolní kopce opět stojí za to.

A když sebou máte skvělé prťáky je

to prostě super.

4-1-tri-krize.jpg

Chvilka na fotečky a pokocháníčko a jde se dál.

Směr Kamýk.

První den jsme ale předčasně zakončili v příjemném

prostředí hospůdky na Kamýku.

Krátce po našem příchodu totiž začala bouřka a pršeníčko.

Tak jsme využili příležitosti a přečkali zde nepřízeň počasí.

Při dobrem jídle a jak jinak i pivečku a v prima společnosti . :-)


27.5.2019

Druhý den našeho dogtrekování měl naprosto jiné "pozadí".

Slunečný den vystřídalo mlhavé a deštivé ráno.

Všude mokro po noční bouřce a dešti.

6-1-pod-plesivcem.jpg

Tak jdeme cestou pod Plešivec a odtud ke Krkavčí skále.

Výstup k ní je ale opravdu nářez. No a když tam vyfuníme,

pokocháme se výhledem a dáme se do dalšího stoupání k Varhošti.

7-1-krkavci-skala.jpg

A zase se hrabeme vzhůru. Jde mi to ztuha ten dogtrekkingový

výpadek z minulého roku se začíná projevovat.

Na Varhošti nás čeká opět mokro a studený vítr.

8-2-varhost---tat.jpg

Teď by trošku toho sluníčka fakt bodlo.

Tady se s námi loučí náš doprovodný tým Terezka a její čtvernožci.

Má tentokrát totiž i jiné povinnosti (práce volá).

Tak tedy díky za skvělou spolupráci v boji proti trudnomyslonosti

a ahoj zase příště.

Odvoz zajištěn, vše je tedy O.K.

 

No a my pokračujeme dál už jen s Romanem a jehlo vlčicí,

kteří se k nám na trase připojili již včera.

A zase stoupáme. Už ne tak zprudka ale stále.

9-1-na-trase-ke-strekovu.jpg

Lehce se otepluje. A pak přichází dlouhý sestup.

Až jsme se dovalili ke Střekovskému hradu.

A začalo prrrršet.

10-1-strekov.jpg

Na parkovišti potkáváme kamarády kteří si udělali výlet na hrad.

Ale ten déšť nic moc. My i oni bychom si rádi dali oběd v místní restauraci.

Ale ouha je tu svatba.... tak že nic? No to néééé.

Máme hlad a prší tak tady přeci musí nějaká dostupná osvěžovna být.

A také ano.

Našli jsme ji jen kousek pod hradem. V podobě Hospůdky na Osadě.

11-1-hospudka-na-osade.jpg

Děkujeme za skvělý obídek. Polívčička i výpečky neměly chybu,

dobré pivečko k tomu a příjemná obsluha. Vřele doporučujeme.

 

Než jsme k ní ale došli, slušně jsme stačili zmoknout.

No a pršet asi bude s přestávkami stále.

Tak a je to tu.

Poprvé jsem se definitivně rozhodl předčasně odstoupit ze závodu.

Poprvé také nedokončíme Krušnohorce. Až doteď jsme to vždy zvládli.

Je jasné, že limit nedáme a navíc mi to opravdu nechce šlapat.

Roman s vlčicí také končí.

Tak nám zajišťuji odvoz s pomocí svého dobrého kamaráda Pavla.

No a než pro nás přijede, tak se zde naobědváme.

Při skvělém jídle a super obsluze a v příjemném

prostředí se lépe snáší i to že pro tentokrát končíme.

 

28.5.2019

A je tu poslední den.

Vyhlášení výsledků a rozloučení s Krušnohorským dogtrekkingem 2019.

12-1-vyhlaseni-vysledku.jpg

Zbývá už jen poděkovat pořadatlům za skvělou akci

a všem našim kamarádům za nádherné

společně strávené chvíle.

A i přes naše malé kilometrové skóre za skvělá setkání

a spoustu prima zážitků. 
 

Tak zase někdy - někde ahóóóój. :-)

 

Tonda a Tom neboli Samurajtt & Tom 十夢

Naše fotky zde:

https://samurajtt.rajce.idnes.cz/Krusnohorsky_dogtrekking_-_16.rocnik_-_2019_-_den_prvy_26.4.2019

https://samurajtt.rajce.idnes.cz/Krusnohorsky_dogtrekking_-_16.rocnik_-_2019_-_den_druhy_-_27.4.2019

https://samurajtt.rajce.idnes.cz/Krusnohorsky_dogtrekking_-_16.rocnik_-_2019_-_vyhlaseni_vysledku